Akcí s Kulhavou nohou už proběhlo opravdu moc a všechny je sem dát to už by vystačilo na napsání knihy,přesto Slovensko to tu prostě musí být.
Abych pravdu řekla ze Slovenska si toho už nepam,atuji,ale na otravné mouchy v chatě a na zdolávání tater s vozíčkem to se nedá zapomenout .Možná Vás to udivuje,ale kdynby jste nás znali,tak Vám to příjde naprosto normální to jsme totiž my-šílení kulhaváci, kteří se ničeho nebojí a zdolávají mýty o bariérách.Vozíčky tahali přes rozbouřené řeky,ne tak to zase kecám,ale přes potok ano a lezli jsme do vysokých kopců,dlouhé tůry,ale byly jsme i v aqvaparku a pamatiji si,že jsme jednou málem nestihli autobus
jo, málem bych zapomněla!! To jednou v noci jsme tak spali a najednou někdo začal bušit na naší chatku.. Všichni jsme se s hrůzou probudili co se děje,jak se naše chatka otřásal v základech(, až na Márkétku, která spala jak dřevo jediná z nás ovládala bojové umění a ráno prohlásila,že o tom nevěděla:D)Byli to tři opilí lidé,kteří k našemu milému překvapení jako jedniní přišli na náš koncert, který se konal druhý den,tak jsme se s nimi vyfotili a ještě dlouho jsme se tomu smáli!Jo, a taky jsme hráli fotbálek s tenisákem :D
1.naše chatka2. ,fotbálek s tenisákem, 3.koncert,který překvapil svým koncem
